| |
|
U
stromu
|
|
 |
"Princi, tvá
nevěsta umírá
touhou."
"Když spadne poslední list, všichni budou
ztraceni"
"Neplýtvej časem"
"Přijeď ke mně"
|
Na lodi
|
|
 |
Princ opouští
Persii...
jako černý pasažér na obchodní lodi...
...neví o nikom, všemi pohrdá.
"Přijeď ke mně!"
|
Dále
(nevím, jak to mám popsat)
|
|
 |
Mezitím...
Sultánovi nepřátele jdou proti Persii.
"Drahý otče: Mé srdce je zlomené."
"Princ oklamal Vaši důvěru."
"Musíte se vrátit s vaší armádou a
vzít zpět Váš trůn."
"Oh ne!"
Zpráva o princeznině náhlé nemoci šokovala
celé království.
Uprostřed rostoucího neklidu, "princ"
vyhlásil válečný zákon...
... a hrůzná vláda panuje v zemi. |
U meče
|
|
 |
Toto bylo kdysi
velké město,
řízeno syny králů.
On byl zavražděn a jeho palác
zpustošen armádami temnoty.
Já zemřela na jeho straně.
Ty jsi byl můj syn.
Já Ti dávám sílu žít.
Toto byl meč tvého otce.
Momsti nás. Momsti nás. |
Konec
|
|
 |
S čarodějovou
smrtí, bylo jeho kouzlo rozbité
Princezna se dívala na prince...
a viděla znovu muže, kterého milovala.
Tentokrát to princ nenechal na náhodě.
Nařídil Jaffarův povel rozptýlit ve větru.
Lidé se radovali...
...a princ s princeznou spolu bydleli v radosti
a klidu...
... a žili od té doby šťastně. |
| |
|
